Jak motivovat dítě k učení?
Mnozí z nás dobře znají ten okamžik, kdy se každodenní psaní úkolů promění v bitvu a prosby o otevření knih končí frustrací. Pokles nadšení pro školu ovšem není důvod k panice, ale jasný signál, že vaše ratolest potřebuje moudrou podporu ze strany rodiče. Namísto neustálého pobízení a zbytečného stresu se seznamte s metodami, které v dítěti účinně budují vnitřní chuť objevovat svět.
Kdy dítě potřebuje dodatečnou motivaci k učení?
Každé dítě dříve či později narazí na školní zeď a počáteční nadšení z objevování světa přirozeně opadá. Tento okamžik lze snadno rozpoznat, protože se obvykle projevuje odkládáním povinností na později, zjevnou nechutí otevírat učebnice a napjatou atmosférou u psacího stolu.
Pokles nadšení jen zřídka pramení z čisté lenosti – častěji jde o signál, že učivo začalo být příliš obtížné a dítě se prostě cítí zahlcené a ztracené. Právě tehdy nastupuje role rodiče, který by měl namísto vyvozování důsledků podat dítěti pomocnou ruku a pomoci mu znovu získat pevnou půdu pod nohama.
Proč děti někdy ztrácejí motivaci k učení?
Motivace nemizí bez příčiny a pochopení zdroje problému je prvním krokem k jeho úspěšnému řešení. Namísto hádání, proč vaše ratolest otálí s úkoly, se vyplatí podívat se na nejčastější „zloděje“ dětského nadšení.
|
Příčina poklesu motivace |
Jak to vypadá v praxi? |
|
Chybějící pocit smyslu |
Dítě nechápe, proč se má učit věci, které mu připadají v každodenním životě naprosto nepoužitelné. |
|
Nadměrný tlak okolí |
Příliš vysoká očekávání ze strany dospělých vyvolávají strach ze selhání a účinně ochromují chuť něco dělat. |
|
Nedostatek odpočinku a přetížení podněty |
Únava po celém dni stráveném ve školní lavici způsobuje, že mozek při domácích úkolech odmítá spolupracovat. |
|
Potíže se samotným procesem |
Dítě prostě neví, jak se efektivně učit, kvůli čemuž se v učivu ztrácí a rychle ztrácí chuť. |
Jak motivovat dítě k učení? – 5 praktických rad
Proměnit domácí hádky o úkoly v klidnou spolupráci vyžaduje změnu přístupu a zavedení několika osvědčených strategií. Zde je 5 konkrétních, praktických rad, které vám pomohou v dítěti rozdmýchat chuť něco dělat bez zbytečného křiku a stresu.
Podporujte zájmy dítěte a budujte vnitřní motivaci
Nejsilnějším hnacím motorem je přirozená zvědavost, a proto namísto nucení dítěte k biflování suchých pouček mu ukazujte praktické využití získaných znalostí. Dopřejte dítěti autonomii a možnost rozhodovat – ať si samo vybere, zda chce začít psaní úkolů obtížnější matematikou, nebo čtením povinné četby. Povídejte si o světě, kladte otevřené otázky a proměňujte nudná učebnicová témata ve fascinující příběhy. Když dítě pocítí, že učení odpovídá na jeho vlastní otázky, a ne jen na požadavky učitele, začne se učit samo pro sebe.
Učte systematičnosti bez tlaku
Vytvoření návyku každodenní, krátké práce je klíčem k tomu, jak se vyhnout panice před písemkami a zkoušením. Pomozte dítěti rozložit velké učivo na menší, snáze zvládnutelné porce a učte ho plánovat čas už od nejútlejšího věku. Při budování této zdravé rutiny, zejména u mladších žáků, se skvěle osvědčují motivační samolepky, které vizualizují pokrok a dávají dítěti okamžité uspokojení ze splněného úkolu. Pamatujte ale, že systematičnost má být příjemným rytmem dne, a ne strnulým řádem vyvolávajícím další stres.
Nedovolte, aby kontrolu převzaly vaše vlastní ambice
Je přirozené, že pro své děti chceme to nejlepší, ale přenášení vlastních nesplněných snů o dokonalých známkách na ně přináší opačný efekt. Vyhýbejte se ničivému srovnávání se sourozenci, vrstevníky či „vzornými“ žáky ze třídy, protože je to nejjednodušší cesta k tomu, jak zničit dětskou sebeúctu. Každý mladý člověk se vyvíjí svým vlastním tempem, má právo na horší dny a má zcela jedinečné talenty. Namísto toho srovnávejte dítě výhradně s ním samým z minulosti a ukazujte mu, jak velký kus cesty a pokroku už zvládlo.
Zajistěte vhodný koutek pro učení
Chaos na stole znamená chaos v hlavě, a proto má vhodně uspořádaný prostor obrovský význam pro dětskou koncentraci. Zajistěte tiché místo v domě, oddělené od hlasitého hluku, zapnuté televize či rozptylujících upozornění v telefonu. Investujte do pohodlné, ergonomické židle a dobrého osvětlení, které zabrání rychlé únavě mladého organismu při práci. Dovolte také dítěti přizpůsobit si tento koutek oblíbenými doplňky, aby si prostor spojovalo s bezpečnou a přátelskou zónou.
Vsaďte na pozitivní posilování
Namísto vytýkání chyb a zaměřování se výhradně na klopýtnutí si začněte všímat a nahlas oceňovat vynaložené úsilí, a ne jen samotný konečný výsledek. Chvalte dítě za konkrétní činy, například za vytrvalost u obtížného úkolu nebo za šikovné uspořádání školních pomůcek. Když dítě cítí, že jeho snaha je opravdově oceňována, získává víru ve vlastní schopnosti a mnohem ochotněji se pouští do dalších výzev. Slavte i malé úspěchy a budujte doma atmosféru, ve které je chybování prostě přirozenou a cennou součástí procesu učení.
Toto nedělejte, abyste dítě nedemotivovali!
Někdy v dobrém úmyslu děláme chyby, které namísto povzbuzení k práci účinně uhasí zbytky dětského nadšení. Zde je seznam chování, kterým je třeba se rozhodně vyhýbat, pokud nám záleží na zdravém vztahu dítěte ke vzdělávání:
-
Psaní úkolů za dítě – Zastupování dítěte v jeho povinnostech mu bere šanci zažít samostatný úspěch a buduje v něm mylné přesvědčení, že si samo neporadí.
-
Strašení důsledky a školou – Věty ve stylu „ve vyšších ročnících teprve uvidíš, co je to učení“ v dítěti budují obrovský strach a hlubokou nechuť ke škole.
-
Nucení k učení ihned po škole – Unavený a podněty přehlcený mozek po vyučování potřebuje regeneraci, teplý oběd a chvilku volného oddechu, a ne další hodiny řádu bez přestávky.
-
Kritizování a zesměšňování chyb – Negativní komentáře týkající se známek nebo tempa práce způsobují, že si dítě začne spojovat učení výhradně se stresem, studem a frustrací.



